Podíváme-li se na náš život a na to, co se nám děje a co zažíváme z pohledu psychologa, bude nás zcela jistě zajímat všechno, co jsme prožili.
Budeme hledat příčinu našich problémů v minulosti, v tom, jak jsme vyrůstali a co jsme prožívali.
To obecně asi není špatný přístup, ovšem problém vzniká někde jinde. Problém nejčastěji vzniká, když se člověk snaží dopátrat prapůvodu svých problémů, analyzovat a snažit se je pochopit. Tedy ono ani pochopení není úplně od věci, ovšem pokud něco logicky pochopíme, neznamená to, že se náš problém zázračně vyřeší. Toto je místo, kde psychologie začala pokulhávat, protože v minulosti tak nějak neměla nástroje, za jejichž pomoci by byla schopna nalezené informace řádně zpracovat. A tak se nejednou stalo, že po návštěvě psychologa se člověk cítí ještě hůře, než když přišel.
Zajímavé také je, že výsledkem takové hloubkové terapie můžou být dokonce i uměle vytvořené vzpomínky, které vlastně ani nejsou naše.
Pokud navštívíte naopak třeba regresního terapeuta, budete spolu povětšinou hledat příčinu vašich dnešních problémů v minulých životech. Budete uvedeni do hypnózy a vydáte se na cestu, která vám má ukázat příčinu onoho problému. Toto určitě není nezajímavý přístup, nese s sebou však některá nepříjemná rizika. Lidé přijdou na věci, které mohou, ale nemusí být pravda a sledovat nepříjemné zážitky v rozšířeném stavu vědomí, nemusí být nic příjemného. Nezřídka také dochází k tomu, že celá tato terapie nebyla správně zakončena a to dokonce i u vyhlášených regresních terapeutů a přinesla jejich klintům dokonce ještě vážnější obtíže než dřív.
Nechci tím v žádném případě očerňovat, nebo jinak hanit výše zmíněné přístupy. Oba jsou nasměrovány na to, aby nám pomohly a zcela jistě byly vymyšleny a vytvořeny s nejlepším vědomím a svědomím, ale fakt je, že se prostě někdy stane, že to nakonec není úplně ono.
Já bych nyní raději ukázal ještě trochu jiný přístup, který je rozhodně bezpečnější a který nám umožní nejen, nahlédnout do minulosti, ale také spoustu z našich problémů zdárně a v co nejkratším možném čase vyřešit.
V některých pokročilých terapeutických metodách současnosti, které asi většina oficiálních lékařů a psychologů odmítá a nebo o nich nic neví, se také používá náhled do naší minulosti, však za účelem - ne zjištění příčin, ale přímého vyřešení našich současných problémů.
Jedná se o nějaký seznam, který bude obsahovat naše negativní zážitky z minulosti. Je to jakási inventura našeho života, kdy si na papír zrekapitulujeme všechno mizerné, co jsme si v životě prožili od našeho nejrannějšího dětství (a nebo od chvíle, kdy si dokážeme vzpomenout).
Ve FasterEFT například - tomu říkáme Mírový seznam.
Co v tomto seznamu tedy nalezneme?
Veškeré malé i velké problémy, trápení, zklamání a prostě všechny ty jakkoli i trochu negativní události, které si dokážeme vybavit.
Pokud jste ještě tak neučinili, doporučuji vám, si takový seznam udělat klidně hned po dočtení tohoto článku. Nemusíte jej dávat nikomu číst a hlavně se jej nemusíte snažit pochopit. Možná si ovšem všimnete, že některé věci mají tendenci se jaksi opakovat... těmto říkáme vzorce a ty jsou obvykle tím, co nejvíce ovlivňuje naše další životní zážitky.
Nicméně opravdu není nutné, dávat tomuto seznamu jakýkoli další a hlubší smysl. Nemusíte se tím nyní trápit, ať je jakkoli dlouhý. Stále je to jen papír, popsaný písmeny. Neodráží skutečnou realitu, jaká je nyní.
Přesto možná ještě nechápete, proč to vlastně všechno děláme, když FasterEFT tvrdí, že dokáže vyřešit většinu problémů velmi rychle. To je sice pravda, ovšem je nutné, zamyslet se nad tím, jak se vlastně vyvíjíme.
Vezměme si, že celý náš život je vlastně prostorem k učení. Jsme ve škole nejen 8 let základní školy a pak ty další otravné roky na učilištích, středních a vysokých školách. Nesmíme zapomenout zejména na ty první roky před tím, když jsme se museli naučit chodit, učili jsme se několik nových slov denně a doslova jsme (v moderní terminologii - downloadovali - stahovali) informace z okolního světa. Učili jsme se, co je dobré a co špatné a získávali jsme vlastně představu o tom, co je život zač.
Dokonce ani po studiích jsme s učením nepřestali, učíme se nové věci a dovednosti každý den. Učíme se ze situací, zážitků, reakcí lidí a uvnitř našich mozků se vytváří fyzické cesty, které vedou k návodům, jak situace zvládat, jak se chovat a jak se cítit.
Zprvu to jde těžce.... jen si vzpomeňte na to, kdy jste poprvé řídili auto. Bylo to mnoho nového, museli jste zvládat milion a jednu věc a nebyla to legrace. Čím víc jste potom jezdili, tím snadnější to bylo. Nyní třeba jedete do práce a ani si nejste vědomi cesty, kterou jste ujeli, protože vaše vědomá mysl byla zaměstnána přemýšlením a za vás řízení téměř kompletně převzala vaše mysl podvědomá.
Mluvil jsem předtím o tom, že jako děti jsme se museli naučit i chodit. Ve skutečnosti je nereálné, abychom i v dospělosti byli schopni vědomě kontrolovat všechny svaly, které potřebujeme k chůzi. Naše vědomá mysl to prostě nezvládne. Naopak,je to na obtíž. Všechno je řízeno našim podvědomím.
Tak a nyní si představte, že již od malička zažíváte různé tragédie. Že váš život prostě nestál za nic. Většina lidí si nemůže na život stěžovat, ale je jich také spousta těch, kteří si prožili nějaké to soukromé peklo a byli ve skutečnosti vlastně rádi, že vůbec dosáhli dospělého věku.
Jenže takový lidé potom velmi často trpí nějakými obtížemi. Například lidé s depresemi jsou velmi často zaseknutí v přemýšlení o tom negativním, co jim život připravil a proto se cítí mizerně. Stejně, jako se učíme řídit auto, oni se postupně učili, cítit se víc a víc v depresích.
Úplně jednoduše nyní takový člověk může jít za terapeutem a ten se zaměří na jeho aktuální stav a změní ho třeba i velmi rychle. Někdy se však stane, že tento člověk se po čase vrátí ke svému starému způsobu přemýšlení a znovu upadne do depresí. Pak říká, že to vlastně nefungovalo... i když to třeba fungovalo několik dní, týdnů, či měsíců...
Proto je jeden z nejednodušších způsobů, jak se třeba právě z takových problémů vymanit, právě mírový seznam.
Vypíšeme si tedy všechny negativní události (ty velké i ty úplné malichernosti), na které si vzpomeneme a začneme je řešit. Nebudeme se je snažit analyzovat, prostě je vyřešíme třeba pomocí ťukání a nebo jiných procesů a všechny tyto vzpomínky změníme v něco jiného, pozitivního tak, aby nám již nemohly škodit, ale naopak nás posilovaly a posouvaly dál v tom, kam vlastně chceme dojít...
Jakmile vyřešíme všechny vzpomínky, které máme a dokonce i ty, které se v průběhu naší práce objeví, s naším životem se stane velký zázrak. Už nikdy nebude takový jako dřív. Můžeme v něm najít úplně jiný a hlubší smysl a bude barevnější, zajímavější a radostnější.
Samozřejmě, že to není práce na hodinu ani na den. Vlastně nad tím naším seznamem (v okamžiku, kdy jej budeme opravdu řešit) strávíme hezkých pár chvilek, ale garantuji vám, že to bude ve výsledku stát za to... A navíc mimochodem při této činnosti s největší pravděpodobností také ztratíte pár a nebo i mnoho problémů, se kterými jste nebyli schopni doteď nic udělat.
Co Vy na to? Pustíte se do toho?
Nejvíce informací a dalších návodů, jak řešit naše problémy, naleznete v on-line semináři a nebo také v jednotlivých knihách o FasterEFT.
