Vylepšete si svou paměť

V současné době jsem se konečně pustil do učení se nových věcí. Nových, pro mě důležitých, dovedností, které však vyžadují pořádnou paměť.

Osobně jsem “od přírody” dobrou pamětí nikdy neoplýval a jako student jsem býval dost mizerný. Všechny věci, které jsem se musel v životě naučit, jsem se učil neustálým opakováním stále a stále dokola.

Ano, je pravda, že jsem se tímto způsobem byl schopen naučit slovo-od-slova všechna strážní pravidla (u Hradní stráže), kde jsem chvíli pobýval při roce ztraceném na vojně. Tato pravidla jsem se naučil dokonce tak, že za mnou (jako za exotem) chodil nejeden z důstojníků, aby slyšel, jak to má vlastně vypadat. Jenže to byla tvrdá práce a v té době jsem tím zabil celý den.

Mnozí z nás však nemáme tolik času na to, abychom celý den věnovali tomu, zapamatovat si takové věci.

Paměť a velká tučná lež

Možná jste si všimli, že čím starší jsme, tím méně si toho pamatujeme. Naše paměť slábne a my s tím nemůžeme nic dělat. Většina starších lidí tvrdí, že už jim paměť tolik neslouží, že už to není co bývalo. A že to je naprosto normální.

Hm, je skutečně možné, že naše paměť ve starším věku začíná trochu uvadat, ale nebude to způsobeno naším věkem, ale něčím jiným.

Když jsme malé děti, musíme se velmi rychle učit spoustu nového. Každý den si dítě osvojí 20 - 30 nových slov a podvědomě přijímá spoustu gramatických pravidel. Ve světě je toho tolik nového, co se musíme naučit. Je to dobrodružné a zábavné.

Jenže jakmile přijdou školní léta, musíme se učit úplně jiné věci. Někomu to jde samo a někomu to jde hůř. Některé děti pak chodí do školy otrávené a mají obtíže si zapamatovat i jednoduché věci. I tak se ale učit musí (učí se vědomě i nevědomě) a to každý den.

Po škole následuje práce, kde se mnozí z nás stále zaobírají něčím novým a čekají je nové a nové výzvy každý den. Jenže čím starší jsme, tím, ve většině případů, toho již víc víme a musíme se učit méně. Naše paměť se přestává hýbat.

Paměť je sval

Stejně tak jako vaše bicepsy, které možná pravidelně procvičujete v posilovně, i tak vaše paměť, aby fungovala co nejlépe, musí se cvičit. Jakmile přestanete posilovat vaše bicepsy, začnou postupně ochabovat a svalová hmota se začíná ztrácet. To samé se děje s pamětí, pokud například v důchodu nemáme dostatek věcí, které bychom se mohli naučit a sedíme celý den u televize a nebo od doby oběda až do večera v hospodě u piva, naše paměť určitě nedostane toliko procvičení, kolik by potřebovala.

Navíc mnozí ani nemají proč se něco nového učit, vždyť jsou přece v důchodu, ne?

Představte si, že budete schopni si zapamatovat seznam nákupu o 30 a více položkách za pár minut a budete schopni jej odříkat i po zpátku. Představte si následek toho, kdy vycvičíte svou paměť natolik, že začne růst a vy už nikdy nic důležitého nezapomenete a naopak všechny okolo ohromíte tím, co se svou chytrou hlavou dokážete?

Malý experiment

Vzpomínám si na jeden experiment, jehož účelem bylo zjistit, jaký vliv mají, na schopnost učit se, naše emoce. Skupina testovaných studentů byla rozdělena na dvě části. Obě dostaly za úkol, naučit se určité učivo, ovšem jedna tím starým způsobem a druhá z testovaných skupin dostala něco “Na kuráž!” Druhé skupině bylo skutečně podáno menší množství alkoholu. Ne velké odhaduji, že to mohly být třeba 2 max 3 “panáky”.

Většina z nás to známe, že se dokážeme cítit docela příjemně, když nejsme opilí a přesto máme něco “Pod kůží."

Při porovnání výsledků obou skupin se přišlo na to, že příjemně se cítící skupina, dosáhla znatelně lepších výsledků při testování naučené látky, než skupina, které žádný alkohol nebyl podán.

Pozor!: Toto ještě zcela jistě nebyl návod na to, jak vylepšit svou paměť a naučit se seznam na nákup. :)

Tento experiment měl pouze ilustrovat fakt, že to, jak se cítíme v průběhu učení, má na naši paměť zcela jistě nějaký vliv.

Předpokládám, že určitě nepotřebujete takový experiment pro to, abyste si uvědomili, že některé věci (obzvláště ty, které vás bavily) se učily mnohem lépe než ostatní. Někdy si říkáme: “To mě baví, ono to jde úplně samo!”

Určitě úplně nejlépe to jde u věcí, které si dokážeme představit, u věcí které dokážeme vnímat jako příběh, na určitých místech, dokážeme vnímat jednotlivé smyslové vjemy. Vzpomeňte si na svou oblíbenou knížku, která vás vtáhne do děje takovým způsobem, že máte pocit, že hlavním hrdinou jste vy. Všimněte si, že to nejsou jen písmenka, která váš mozek překládá a dává jim význam v podobě slov, ale jsou to obrazy, zvuky, hlasy, pocity, emoce, které z dobře napsané knihy dokážete zakusit.

Nákupní seznam například určitě nebude automaticky skvělým románem, který vás vtáhne do děje, ale my mu můžeme pomoci a celý si jej zapamatovat a to velice snadno.

Naučme se techniku (metodu) cesty, která nám zcela jistě pomůže. Vlastně tento trik z nás udělá paměťového super hrdinu.

Tuto pomůcku jsem se naučil od známého experta na paměť, který několikrát v řadě vyhrál druh paměťových soutěží, kdy je schopen si zapamatovat obrovské množství po sobě jdoucích čísel, pořadí karet ve 4 balíčcích, či obličeje a jména 100 a víc lidí najednou. Jeho jméno je Dominic O’Brien a on sám tvrdí, že před několika lety jeho paměť opravdu dobrá nebyla. Nenarodil se se žádným speciálním talentem, ale odhodlání a touha něco dokázat ho dostala až na vrcholek stupínků na mezinárodních šampionátech.

Pojďme tedy na to!

Pro ukázku si vybereme některé se sebou nesouvisející věci, které mj. nemohu teď dostat z hlavy :), protože jsou to přesně ty, které jsem zkoušel použít i já.

Naše předměty pro zapamatování jsou: Peněženka, had, šroubovák, broskev, buben, kniha, klavír, koza, zrcadlo, tank.

Schválně si je přečtěte nahlas jednou a pokuste se je zapamatovat.

Podařilo se? Vyjmenovali jste všech deset slov ve stejném pořadí bez jediné chyby? Nebo jste se zastavili hned u druhého či třetího slova a nedařilo se dál? Pokud ano, dokážete je nyní odvyprávět od zadu? Dokážete odpovědět na otázku, který z těchto předmětů má číslo 6?

Hádám, že ve většině případů to není tak jednoduché. Nyní vám tedy ukážu jak na to, abyste na každou z těchto otázek, kterou jsem před chvilkou položil, mohli bezpečně odpovědět a odpověděli správně.

Důležité pro nás a hlavně naši paměť bude zejména umístění a lokace. Jelikož máme deset předmětů, potřebujeme mít deset určitých míst, která pro ně použijeme. Můžeme nyní použít jednotlivé místnosti v našem bytě, nebo na nějakém místě, kde to známe. Já jsem si třeba vytvořil úplně neexistující místo, které mě jen tak napadlo.

Nyní můžete procházet úplně stejná místa jako já a nebo si vybrat jakákoli vlastní.

Začněme tedy:

1. Peněženka - představte si, že jste například v ložnici a první, co po probuzení a obutí se do bačkor uvidíte, je peněženka ležící na nočním stolku. Podívejte se na ní, jaká je, jakou má barvu, z jakého materiálu je? Je z kůže, vzpomínáte si, jak voní kůže? Co je na té peněžence zvláštního? Je plná peněz?
2. Had - představte si, že jdete z ložnice do koupelny a najednou třeba na vršku sprchového koutu vidíte hada. Nemusí být živý, mně napadlo, že jsem ho tam dal sám, abych trochu vyděsil manželku. A co Vy, bojíte se hadů? Představte si, že by tam ten had opravdu visel, všimněte si, co je na něm zajímavého, můžete si představit, jak je odporný a slizký (mimochodem, všichni víme, že není), ciťte to, jakbyste se v tu chvíli cítili, kdyby se tam objevil. A nebo ciťte tu nezadržitelnou touhu se smát, když uslyšíte, jak vaše drahá polovička bude křičet a vyvádět, jakmile ji tento had překvapí.
3. Šroubovák - Z koupelny můžete jít například chodbou do kuchyně a tu si všimnete něčeho, to tam úplně nepatří. Leží tam šroubovák. Podívejte se, jaký je to typ. Jakou barvu má rukojeť? Je třeba černý se žlutými pruhy a nebo jako ten můj křížový a celý červený? Co tam dělá? Připravili jste si ho, abyste na něco nezapomněli? Že je třeba někde něco dotáhnout, či přišroubovat?
4. Broskev - z chodby přejděte do kuchyně a na kuchyňském stole leží broskev. Ale není to jen tak nějaká broskev, je velká alespoň jako menší meloun. Vezměte ji do ruky, všimněte si jaká je. Je tvrdá? Nebo je přezrálá? Je také správně chlupatá, jak broskve bývají? Ochutnejte ji, jakou má chuť? Je tak šťavnatá, že jako obvykle při jídle teče po bradě a všude kolem?
5. Buben - hned o kousek vedle stojí buben. Vyzkoušejte si, jaké to je, když si pořádně zabubnujete. Paličky se střídají jedna za druhou, můžete se vyžít v mlácení do něj. Udělejte si teď poznámku, že se jedná o pátý předmět (jsme v polovině) - můžete si na příklad představit, že na bubnu je velkým písmem napsáno číslo 5. Toto je opravdu velmi důležité, protože nám to velmi snadno pomůže skočit přímo na konkrétní předmět a nemusíme jít vždy od začátku, či od konce.
6. Kniha - přejděte do obývacího pokoje a podívejte se na gauč. Někdo tam zapomněl knihu, možná jste to byli vy? Možná je to jedna z nejlepších knih, které jste kdy četli, vzpomeňte si, co se v ní píše, jaké dobrodružství se v ní skrývá. Co je na jejím obalu? Jak tato kniha vypadá?
7. Klavír - najednou slyšíte, že z vedlejšího pokoje se line nádherná hudba, jdete se podívat a jen pro Vás hraje slavný klavírista a hraje vaši oblíbenou skladbu, slyšte libé tóny této hudby. Možná tam třeba nikdo nesedí a vy jste ten klavírista, který rozeznívá struny pomocí slonovinových kláves, užijte si tuto chvíli nádherné hudby.
8. Koza - Otevřete dveře na zahradu a najednou uvidíte, že se k vám žene vaše rozpustilá koza. Snaží se vás přivítat, nechá se pohladit. Jak taková koza “voní”? Jaké to je, dotýkat se její srsti, jaké je to se s ní mazlit, jakoby to byl největší přítel?
9. Zrcadlo - při procházení vaší zahrady najednou vidíte sami sebe, podívejte se na sebe do zrcadla. Není to předmět, který by běžně na zahradu patřil, že? Co tam to zrcadlo dělá? Někdo jej tam vyhodil, je poškozené a rozbité? Nebo jste ho tam za nějakým účelem dali vy sami? Podívejte se na jeho rám, co je na něm zajímavého?
10. Tank - najednou málem kobrtnete o něco zeleného v trávě. Co je to? Je to malá dětská hračka, která tam vůbec nepatří. Zase si vaše dítě a nebo vnouče po sobě neuklidilo hračku? Vezměte ten tank do ruky, podívejte se, jaký je? Kolik má kol schovaných pod pásy, jakých detailů si na něm dokážete všimnout? Je uvnitř nějaká posádka, či je prázdný? Viděli jste někdy nějaký skutečný tank? Jaký byl, jaké vzpomínky se k němu vážou?

Při této “virtuální procházce” je velmi důležité zapojit vždy co nejvíce smyslů. Důležité je spojit emoce, pocity, chutě, vůně, obrazy a zvuky a přiřadit je ke konkrétnímu místu. Ať už tedy se jedná o místo existující a nebo nikoli.

Pokud se Vám nelíbily představy, které jsem si vymyslel já, určete si vlastní trasu a přiřaďte jednotlivé předměty na jejich místa.

Pokud nyní budete chtít, můžete si s největší pravděpodobností projít všechna místa a všimnout si těch všech předmětů, které jsme si zvolili pro zapamatování. Schválně si to vyzkoušejte. Projděte si trasu znovu a zopakujte si to ještě jednou.

Tak a teď si vás vyzkouším!

1. Dokážete vyjmenovat všechny po sobě jdoucí předměty?
2. Dokážete vyjmenovat všechny po sobě jdoucí předměty v opačném pořadí? - dříve by to asi nebylo tak snadné, že? Nyní pouze stačí projít celou cestu po zpátku.
3. Který předmět je 5. - No schválně, na kterém z předmětů bylo napsáno číslo 5?
4. Který předmět je 3.?
5. Které předměty jsme si zapamatovali jako předposlední a poslední?

Fantasii se meze nekladou, můžete si nyní vytvořit vlastní seznam věcí, nebo můžete poprosit někoho jiného, aby pro Vás tento seznam vytvořil a za velmi krátkou dobu je ohromit tím, jak jim vše přeříkáte i po zpátku.

Jako u všeho zde platí, opakování je matka moudrosti (a dovednosti) a čím více budete zkoušet, tím lépe se vám bude dařit, vaše představy budou lepší, objevíte v sobě novou kreativitu a půjde to snadněji a snadněji a brzy jich opravdu zvládnete 20, 30 a nebo třeba 50 - a to je slušný balík, že? :)

Přemýšlejte, kde vám může prospět kvalitnější a větší kapacita paměti? Neděláme to pouze pro to, abychom někoho ohromili. Pokud má člověk dobrou paměť, snáz se dokáže nové věci naučit, dokáže si pamatovat důležité věci a nemusí přemýšlet nad tím, co kde zapomněl. Prostě se podívá a ví a nebudete už jako já, koukat do nákupního seznamu stále do kola a přemýšlet, co jste vlastně zapomněli a nakonec zjistíte, že to, co přinesete domů není kompletní.