Líbí se mi úžasná definice popisující, co vlastně strach je. Tato definice vychází z názvu slova STRACH (v anglickém jazyce: FEAR). Někdo, a kdybyste mě teď zabili, nevím kdo, uvedl, že slovo FEAR je akronymem pro čtyři slova. False Evidence that Appears Real - řekněme tedy Falešný Důkaz, který se Zdá být Pravdivý.
Co tato zkratka tedy znamená skutečně? Že máme důkaz, který nám dává vědět, že strach z něčeho máme. Že máme uvnitř nás něco, co nám říká, že je důvod se něčeho bát. Takovýmto důkazem bývá: vnitřní pocit, který nás nutí jednat podmíněně ("Haf Haf - Ty i já, my jsme psi."), nebo jsou to obrázky, a reference, které se nějakým způsobem - vizuálně či auditorně přehrávají v naší hlavě - mnohdy dokonce aniž by je naše vědomá mysl dokázala zachytit a rozeznat.
Jednoduše se jedná pouze o to, že STRACH jako takový je jen něco uvnitř nás, co nám projevuje lásku a snaží se nás chránit, abychom nezažili něco:
- co jsme již prožili a bylo to traumatizující
- nebo jsme někde od někoho přebrali něco, co nám někdo dostatečně popsal a odůvodnil, abychom si na tom vytvořili vlastní důkaz a vlastní reference pouze v naší hlavě (pozn.: na toto stačí jeden dobrý vypravěč)
Toto byly dva hlavní důvody, ale samozřejmě je možné, že někdy ta událost nebyla ani dostatečně traumatizující napoprvé, jen se několikrát opakovala a my s každou opakující se událostí stavíme silnější a mocnější základy našeho vnitřního důkazu.
U fóbií toto vypadá dost podobně, ale většinou se jedná ve skutečnosti o jeden opravdu traumatizující zážitek a proto mnozí zkušení praktici např. NLP dokážou fóbii ostranit např. během deseti minut.
U dlouho trvajícího strachu a vyhýbání se je to trochu složitější, protože takový strach mnohdy člověka tolik neobtěžuje. Možná si spíš neuvědomuje, že ho obírá o mnohé. Řekněme, že se člověk prostě radši bude vyhýbat jisté činnosti a tak nějak se s tím "smíří", že tuto věc již nikdy nebude moci dělat.
Budiž. Vezměme tedy alespoň na zkoušku za své, že strach je tedy něco, co nás vnitřně chrání, abychom znovu nezažili něco, co by pro nás nebylo dobré. Co by nás mohlo nějakým způsobem fyzicky, či psychicky ovlivnit. Tento "program" je uvnitř nás z velice dobrého důvodu, ovšem mnohdy se stává, že jej již nikdy víc nepotřebujeme, ale on ne a ne odejít. Nebo tedy jsme "smíření" s tím, že to nikdy nebudeme dělat.
Ujištění, že jsme v bezpečí
Ještě než se pustím do konkrétního návodu a práce samotné, rád bych všechny čtenáře tohoto článku ujistil o jedné věci: Když se zbavíte svého strachu, neznamená to, že tuto danou činnost, či cokoli o co se jedná, budete "muset" vykonávat. Toto je moc důležité vědět.
To je mnohdy důvodem, proč bývají pokusy psychologů i zkušených terapeutů neúspěšné. Zapamatujte si nyní název: Sekundární Benefity. Nikdo, opravdu nikdo vás, nemůže donutit dělat něco co nechcete proti vaší vůli. Je to jen o tom, že Vy sami budete mít možnost danou činnost vykonávat, pokud budete chtít.
Takovými činnostmi mám na mysli třeba: let letadlem, či nějaký sport, nebo takovou trivialitu jakou je jízda na kole, či autem. U strachu z pavouků například přece neznamená, že si pořídíte nového domácího mazlíčka, i když...?.
Já osobně sice pavouky nemusím objímat a hladit, ale neznamená to, že bych kvůli tomu utíkal na druhý konec místnosti a čekal, než se ho někdo zbaví. Prostě jdu a opatrně jej vynesu někam do bezpečí.
Proto můžete mít naprosto bezpečný pocit z toho, že se pouze zbavíte něčeho, co Vás vědomě, či nevědomě ovládá. A je jen na Vás, co s tím potom uděláte.
Pusťme se do práce.
Vezmeme si tedy například strach z pavouků...
Krok jedna The List (seznam)
Vypište si na papír vše, co jste zažili ve spojitosti s vašim strachem z pavouků. Vypište si všechny události, kdy Vám někdo řekl o tom, jak jsou pavouci špatní, či nebezpeční apod.
Začněte od co nejrannějšího dětství.
Chceme totiž začít úplně od začátku. Proč? Protože když začneme od začátku, je možné:
- že nás naše podvědomí navede samo na vzpomínku, na kterou jsme si nevzpomněli při psaní seznamu,
- že zbavením se jedné či několika nejrannějších vzpomínek začne strach automaticky ze všech ostatních na seznamu odpadat.
Tím se můžeme strachu zbavit opravdu během několika málo minut. Robertu Smithovi (autorovi FasterEFT) trvá strach z pavouků někdy dokonce i 3 - 10 minut, když pracuje s klientem.
Není to úžasné, že po třech až deseti minutách může člověk dostat pavouka do ruky a být v naprostém klidu? Může si jej dokonce pohladit a říci, že jsou vlastně docela hezcí?
Někdy jsou změny tak rychlé a obrovské, že je to až neuvěřitelné. Očima profesionála je to pouze změna onoho podmíněného reflexu a uvolnění negativních vzpomínek a referencí.
Jdeme na to
Začneme tedy od začátku seznamu:
Vezměme první vzpomínku. Zhluboka se nadechněme a vydechněme a vraťme se do té vzpomínky, jako by to bylo právě teď. Řekněme si: "Jak vím, že to je problém?" Ohodnoťme tuto vzpomínku od 0 - 10. Nula - necítím nic, deset - je to velmi silné.
Pokud intenzita nedosahuje 10 podívejte se na submodality (všimněte si toho, co děláte uvnitř). Co vidíte, co slyšíte, co cítíte. Přidejte na intenzitě, přitáhněte obrázek ve Vaší hlavě blíž, přidejte barvy, pokud se díváte ve vzpomínce sami na sebe, vstupte do své osoby tak, abyste viděli celou událost vlastníma očima.
Všimněte si, jestli je obraz jako fotografie, v rámu, či je to jako film.
Všimněte si, odkud přichází zvuky, jestli jsou ve vaší hlavě, nebo jestli přichází zvenku.
Něco pro zasmání :)
Přijde pacient za psychiatrem a povídá: "Pane doktore, já mám v hlavě hlasy. Já musím být blázen!"
Psychiatr se zamyslí a uvnitř své mysli si povídá pro sebe: "On slyší v hlavě hlasy, hmm, hmm, tak to musí být blázen..."
Všimněte si rychlosti, tónu apod. Zesilte zvuky.
Všimněte si, kde přesně se nachází pocity ve vašem těle.
Jak ty pocity vypadají, pokud je dokážete popsat metaforou? Např.: je to jako kámen na hrudi, baťoh na ramenou,….
Pokud cítíte emoce - dobře. Ciťte je víc. Je to naposledy…
Představte si, že máte plnou ruku héliem naplněných balónků. Odpovězte na otázku. Co se stane s těmi balónky, když je pustíte? .... ztratí se, uletí, že?
Ťukejte…
Nebo si na následující část pusťte video, které naleznete na této stránce a pracujte s ním.
- Mezi oči: uvolňuji a nechávám odejít všechny smutky
- Vedle oka: uvolňuji a nechávám odejít všechny strachy
- Pod okem: uvolňuji a nechávám odejít všechna emocionální traumata
- Klíční kosti: uvolňuji a nechávám odejít všechnu beznaděj, bezmoc, zoufalství, úzkost, nemožnost cokoli změnit, strach, odmítnutí, zrady, opuštění, soudy, vzek, zlost, nenávist, úzkost … (a jakékoli další emoce, kterých jste si mohli všimnout)
- Chytněte se za zápěstí: hluboký nádech, výdech - !!! vyfoukněte to všechno ven !!! - a řekněte Mír (nebo Klid).
- Vraťte se zpátky do té vzpomínky a všimněte si toho, co se změnilo.
- Všimněte si toho, co zbývá.
- Mezi oči: nechávám to jít
- Vedle oka: nechávám to jít
- Pod okem: je bezpečné, nechat to jít
- Klíční kosti: nechávám to jít
- Chytnout za zápěstí: jen tak to nechávám odejít.
- Hluboký nádech, výdech, Mír (Klid)
- Teď se vraťte znovu zpět do oné vzpomínky.
U mnohých z Vás se právě stal velký zázrak a situace ve vzpomínce se mohla úplně změnit, nebo opadly pocity a emoce. Pokud ještě něco zbývá, pokračujte znovu. Všimněte si zbývajících pocitů a můžete např. říkat:
Uvolňuji a nechávám odejít ten tlak na hrudi, nebo to brnění v hlavě. Na každém bodu. Pracujte do té doby, než bude tato vzpomínka příjemná nebo neutrální.
Je čas na Flip (přetočení)
Vezměte vzpomínku, kterou jste právě vyčistili od negativních emocí a otočte ji v něco pozitivního.
Vzpomeňte si na nějaký skvělý okamžik ve vašem životě. Kdy jste poprvé drželi v náručí štěně, nebo malé miminko. Všimněte si těch pocitů. Všimněte si, kde je cítíte.
Vraťte se zpět do vyčištěné vzpomínky a pošlete tam sami sobě a všem ostatním zúčastněným tento pocit. Oni Vám jej vrátí. Pokud se jedná třeba o pavouka, tak mu pošlete také tento pocit. On nedělá nic jiného, než jako Vy, snaží se přežít ve velkém světě.
Hluboký nádech, výdech a řekněte Mír (Klid).
Vraťte se zpět do vzpomínky. Pokud se cítíte dobře, je to správně. Pokud něco zůstává, ťukejte dokud se nebudete cítit dobře.
Kontrola
Vraťte se do vzpomínky a snažte se vrátit do ní negativní emoce, pocity či cokoli. Pokud se Vám to podaří, pokračujte dál s ťukáním. Pokud se Vám to "Za Boha" nedaří, máte vyhráno….
Potom se zeptejte sami sebe: "Jak vím, že mám strach z Pavouků?" Pokud strach přetrvá zkontrolujte si intenzitu a pokračujte stejným způsobem s další vzpomínkou na seznamu…
Dělejte to dokud bude třeba a dokud budete vědět, že máte strach.
Není to geniální?
To, co byste pomocí léků řešili léta a stejně s největší pravděpodobností nevyřešili, může odejít během několika málo minut a to mnohdy i trvale…
Co nedělat?
Dřív, než vyčistíte vzpomínky, nesnažte se, prosím, vytvářet si imaginární situace ve své hlavě. Nesnažte se, tvořit a testovat vlastní realitu a ťukat na ni. Většinou to totiž odchází jen velice velice pomalu. Nejdřív je třeba, zbavit se všech referencí, které mají nad strachem samotným kontrolu.
Pokud vše uděláte správně, již to nejsou oni např.: pavouci, kdo nad vámi má kontrolu. Jste to vy sami a opět se stáváte (alespoň v této části) pány svého života!
