Půjde to rychle a nebo pomalu?

Pokud jste někdy již pracovali sami se sebou za pomocí některých metod osobního rozvoje, jako například FasterEFT a pohybujete se alespoň trochu ve vodách blízkých osobnímu rozvoji, možná jste již zažili zajímavou skutečnost týkající se rychlosti řešení svých problémů. Ať už pracujete sami se sebou a nebo vás někdo vede a pomáhá vám, možná jste zjistili, že něco jde velmi rychle a něco jde naopak velmi pomalu. V tomto článku bych rád uvedl jednu z alternativ, proč tomu tak je. Chodí za mnou lidé s nejrůznějšími problémy a toto zažívám téměř každý den. Možná vám tento článek pomůže, abyste neházeli flintu do žita a připomenuli si rčení, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Hádám, že víte, jaké to je, když v hlavě neustále dokola přehráváte jisté události, vzpomínky na to, co jste v životě neudělali a nebo jste to udělali jinak, než jste měli. Možná že jste ti šťastnější z nás, protože za čas přijdete na to, že ať to bylo jakkoli, bude lepší, to nechat být.

Od té doby se snažíte dělat všechno možné pro to, abyste na to nemysleli a i přesto, že to zprvu nejde, s postupem času je to lepší a lepší.

Ovšem, mezi námi jsou i tací, kteří na to nikdy nepřestanou myslet a kdykoli si na to vzpomenou a v myslích se jim vytváří tisíce možností a alternativ jedné jediné události a ve skutečnosti v jejich mozcích dochází k fyzickému vytváření neruronových spojení, jakožto cest k problému.

Vezmeme-li dva subjekty (myslím tím samozřejmě lidi), kteří mají tu jedinečnou příležitost zažít stejný nepříjemný zážitek. Pro oba je stejně traumatizující, nicméně jeden se v brzké době rozhodne, že bude lepší na to nemyslet a ten druhý se touto událostí trápí dny, týdny, měsíce a možná i roky.

V okamžiku, kdy takový člověk nalezne něco takového, jako jsou metody osobního růstu, či techniky energetické psychologie, které by mu měly pomoci, získá naději a snaží se věřit, že to půjde pryč. Navíc se dozvídá nádherné příběhy o tom, jak to tomu či onomu pomohlo a jak je jeho život lepší a lepší. Jak mu někdo za pomocí účinných nástrojů pomohl a to velmi rychle.

Řekněme, že tento člověk, například vy (pokud je hrabání se v problémech váš případ) se necháte přesvědčit a rozhodnete se, koupit si knihu, kurs a nebo se objednat na terapii a něco s tím udělat.

Jenže, pokud pracujete sami, může se stát, že se z nějakého důvodu nedaří, že máte pocit, jakoby to nefungovalo tak, jak by mělo. Možná nabydete přesvědčení, že to neděláte dobře, že vám něco uniká a nebo, že prostě to nefunguje.

Možná, že podobného pocitu nabydete i po sezení s terapeutem, protože jste za daný čas nebyli schopni dojít žádných markantních výsledků.

Jak je to možné? Čím je to způsobeno? Nebo to je prostě blud a nefunguje to?

Může za to váš terapeut?

Pokud jste se nechali vést terapeutem a nebo koučem a přesto jste nedosáhli kýžených výsledků, může to být terapeutova vina? Samozřejmě že může, ale tato možnost není tak pravděpodobná. Samozřejmě i terapeuté jsou jen lidé a někdy si úplně nemusí vědět rady, ale být terapeut znamená, neustále se učit. Hledat nová řešení a obstarávat si informace a také zdokonalovat své znalosti a dovednosti s každým dalším klientem.

Můžete za to vy?

Některé metody vyžadují velké hloubání a rozebírání skutečností a pokud jsou vaše zážitky natolik nepříjemné a třeba až zahambující, možná se nechcete úplně otevřít. Toto samozřejmě může mít poměrně značný vliv na výsledek práce terapeuta. Pokud ale nyní budeme hovořit o FasterEFT, je tu veký rozdíl. Terapeut FasterEFT dokáže vyřešit váš problém, aniž by vlastně věděl, o co se jedná. V mém případě, pokud mi klient povídá o tom, že se s tímto problémem nikomu nesvěřil a že by jej neřekl ani svému nejlepšímu příteli, ptám se: "Chcete mi o tom problému něco říci a nebo si jej chcete nechat pro sebe?" Jde tu o to, že pokud terapeut rozumí struktuře problému, není nutné se mu otevřít a povídat o konkrétním problému. Ve skutečnosti je právě FasterEFT tak dokonalé, že můžeme pracovat kompletně bezobsahově a klientovo tajemství tajemstvím také zůstane.

Důležité však je, aby klient byl upřímný zejména sám k sobě.

Tato situace může nastat dokonce i když pracujete sami se sebou. Někdy se vám podaří vyřešit nějaký problém, anižbyste vlastně věděli, co je tím problémem a nebo jaká událost či vzpomínka v tu chvíli figuruje v podvědomí.

Jaká je však jedna z hlavních příčin?

Vrátíme-li se tedy k našim dvoum lidským ukázkovým exemplářům, kdy v našem dvoučlenném vzorku jeden z nich dělá vše pro to, aby na problém nemyslel a ten druhý jej neustále přehrává ve své mysli po dlouhou dobu…

U kterého z nich bude podle vás řešení problému rychlejší?

Samozřejmě, že u toho prvního, který tento problém neustále nemá v hlavě a neustále si nebuduje virtuální cesty k problému ba dokonce i fyzická neuronová spojení.

V případě, že se nám jednoduchým způsobem nedaří problém vyřešit, v některých metodách je toto označováno za tzv. Psychologický revers (zvrat). V ten my ale ve FasterEFT nevěříme a uvědomujeme si, že k problému může být mnoho cest.

V některých případech je potřeba vyvinout značnější úsilí, projevit notnou dávku vytrvalosti a vůle převzít odpovědnost za svůj vlastní život a dělat to, co je potřeba, dokud problém nezmizí.

I když se vám tedy řešení nějakého problému protáhne na delší dobu a budete se k němu muset vracet a postup bude jen velmi pomalý, přijměte to jako fakt. Uvědomte si, že i práce na sobě samém je dovednost, kterou se musíte naučit a používat jí tak často, jak je jen možné, abyste dostáhli nejlepších a nejrychlejších výsledků.

Pokud však jste zastáncem například klasického modelu psychologie, nezapomínejte na jedno. Obzvlášť třeba u traumat platí zajímavé pravidlo a to takové, že ač byl zážitek jakkoli nepříjemný, to jak jej vnímáme a jak o něm v dalším čase přemýšlíme, traumatu přidává na síle. To znamená, že i z malého zážitku, nad kterým by někdo jiný mávl rukou, dokážeme vybudovat rozsáhlé dálnice ke všem možným úhlům pohledu na onu událost.
Pokud o problému pouze mluvíme a nemáme nástroje na to, abychom jej vyřešili, může to mít ve výsledku spíše negativní vliv. Není divu, že lidé například v USA (kde má téměř každý svého psychologa a za život tam utratí stejné množství peněz jako například za dům) říkají, že před návštěvou psychologa byli na dně, ale po návštěvě chtěli spáchat sebevraždu…

Závěrem tohoto článku bych chtěl dát takové doporučení a povzbuzení: