Abychom zvládli roli špičkového manažera, musíme mít nemálo schopností. Některé z těch nejdůležitějších jsou například: rychlost v jednání a rozhodování, schopnost dělat velká rozhodnutí, schopnost nést tíhu odpovědnosti.
Musíme přijmout ten fakt, že den má jen 24 hodin a našim úkolem je v tomto čase zejména vytvořit co nejvíc produktů, zvládnout co nejvíc jednání, schůzek, uzavřít co nejvíc obchodů, vyřešit problémy podřízených a kdo ví, co ještě.
Tyto činnosti dozajisté vyžadují notnou dávku mentální “otužilosti” a odolnosti vůči stresu. My ale povětšinou od přírody nejsme všichni proti stresu odolní. Na pozice špičkových manažerů jsou kladené velké nároky a určitě jste si všimli, že jednim z podmínek pro uchazeče pozice manažera bývá často zejména schopnost jednat pod tlakem a ve stresu.
Je samozřejmě pravda, že stres je všudypřítomný a abyste jej zažívali, nemusíte být zrovna vrcholový manažer, ale pro ilustraci se nám hodí nejlépe právě ten.
Představme si, jak by mohl vypadat takový jeho den…
Manažer ráno brzy vstane. Pokud to situace a čas dovolí, tak posnídá. U toho již ráno kontroluje došlé emaily a rozmýšlí, co všechno bude dnes dělat. Ve své hlavě si stanoví plán, pokud ho ještě nemá připravený v jiné formě. Do toho je připraven, že v průběhu celého dne bude muset zvednout nesčetně telefonů a mluvit s desítkami lidí mimo svůj plán.
Jenže včera pracoval pozdě do noci. Blíží se důležitý termín a energie se jaksi nedostává. Kafe nezabírá, takže bude asi čas na něco “ostřejšího”. Není nad to, sáhnout po nějakém povzbuzováku v podobě medikamentů, které obvykle bývají jen na předpis. Co třeba něco, co nám dodá zdánlivě neomezené množství energie? Určitě takové nalezneme například na listině zakázaných látek u sportovců.
Takže energii bychom měli. Náš manažer se vydá do zaměstnání. Den se odvíjí vcelku slibně. Již ráno řešení desítky neodkladných problémů, které vyžadovaly dostatek hádání se s kolegy, se zákazníky a nadřízenými. S představou, že je teprve 9 hodin ráno a s narůstajícím stresem je třeba s tím něco udělat. Je potřeba něco na uklidnění. Sehnat léky na uklidnění není nic těžkého a při obvyklých stresech je asi předepíše každý praktický lékař.
Náš manažer je tedy nabuzený. Všechno řeší rychle. Je také uklidněný. Všechno se zdá být v pořádku a všechno šlape. Celý den v práci zvládl a může se poplácat po ramenou.
Přijde domů a postará se o rodinu. Pohraje si s dětmi a pustí se do příprav na další den. Možná je ještě třeba pokračovat v předešlém projektu.
Přijde noc a je čas jít spát, aby bylo možné jít druhý den do práce. Jenže hladina povzbuzujících léků v krvi doplňovaných v průběhu dne ještě neklesla na úroveň, aby srdce přestalo bít jak o závod. Pokud to takhle půjde dál, tak asi neusne. Jediné spolehlivé řešení je, pozřít něco na spaní. Takže přijde na řadu oblíbená spací pilulka.
Takhle to náš milý manažer praktikuje den ode dne a stále dokola. Každý den si připravuje tuto vražednou trojkombinaci u které předávkování některé z její částí může mít fatální následky.
Ale co, vždyť za ty peníze, které pravidelně vydělává, to stojí. Pokud by nebyl dostatečně rychlý, byl by brzy rychlejší někdo, kdo by jej nahradil.
Opravdu ještě chcete být vrcholovým manažerem?
Abychom je však neházeli do jednoho pytle. Samozřejmě, že ne všichni hazardují tímto způsobem. Je tu sposta manažerů ze staré školy, kteří moc dobře vědí, co je to stres. Kteří jej zažívají každý den a perou se s ním, jak se dá.
Jenže takový manažer také nemusí být ušetřen jistým problémům. Jednoho dne se může stát, že:
- pod neustálým tlakem začne pociťovat jisté potřeby a problémy psychického rázu
- jednoho dne jeho tělo prostě řekne dost, šlus a nezvedne se z postele, prostě to nejde a to ještě v tom lepším případě
Jak je to možné?
Víte, že právě stres se řadí mezi největší zabijáky naší populace? Možná se to někdy nezdá, ale stojí jako fantom ve stínu a s úšklebkem pozoruje, jak semena, která zasel klíčí a rostou až jednoho dne není pro jeho zákeřné dílo pro nic jiného místo.
Jaké následky má stres z dlouhodobého hlediska na naše fyzické zdraví?
Uveďme si pár následujících případů, které dozajista nejsou poslední:
- Zrychlený tlukot srdce
- Zvýšení tlaku, což má za následek namáhání arterií
- Nadbytek tuků a glukózy nestíhá být správným způsobem metabolizován
- Tuky přispívají k tvorbě povlaku v cévách
- Tuky vedou k nemocím srdce a nebezpečí infarktu
- Vysoká hladina glukózy je krokem na cestě k cukrovce
- Vytváření přílišného množství serotoninu – hormónu, který ovládá naši náladu v mozku.
Přílišné množství serotoninu má za následek: - zvýšenou citlivost na bolest
- pokud je v krvi dvě minuty, Vaše tělo posléze vytváří histamin = symptomy (chřipky / alergie)
- Tělo reaguje na stres vedením reakce našeho těla dovnitř našich orgánů a tím vytváří:
- zažívací obtíže
- potíže s krevním oběhem
- nervové poruchy
- Způsobujeinterníiexternípoškozeníveformě:
- žaludečních vředů
- vysokého krevního tlaku
- bolestí zad
- arteriosklerózy
- alergií
- astma
- únavy
- nespavosti
- bolestí hlavy
Opravdu ještě chcete být vrcholovým manažerem?
Musíme tedy přijmout ten fakt, že stres je neoddělitelnou součástí našeho života obzvlášť při výkonu některých povolání. Nebo nemusíme?
Toť otázka. Co myslíte?
Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že:
- stresu se nelze zbavit
- stres je dobrý tím, že je nutí k lepším výkonům… vraťte se ještě zpět k výpisu toho, co způsobuje stres
Tato obě přesvědčení jsou zcela mylná.
V první řadě si musíme uvědomit, že stres není věc. Není to jedna konkrétní věc, kterou bychom měli všichni společnou a nebo ji zažívali úplně totožně.
Stres je stav, který vytváříme každý zcela jinak na základě toho, jak vnímáme okolní realitu. Samozřejmě nejen tu okolní. Říkáme to tak, že: stres je reakcí na naše vnímání.
Zní to podivně? Možná, ale popřemýšlejme o tom následovně:
Ať se v našem životě děje cokoli, způsob, jakým o tom přemýšlíme a jak to posléze vnímáme ovlivňuje to, jak se cítíme. To, jak se cítíme je potom důsledek - stres.
Pokud bychom mohli změnit to, jak věci vnímáme, mohlo by to tedy odstranit náš stres?
Zcela určitě, to je to, o čem celou dobu mluvím.
Jakmile změníme naše vnímání dané situace a všeho, čeho se to týká, náš stres odpadne.
A to, že stres nás nutí k lepším výkonům? Víte, že to je také nesmysl? Namísto toho, abychom se 100 procentně soustředili na svou práci, dělali ji s lehkostí a radostí, velmi velké sousto si pro sebe ukousává právě stres. To znamená, že ani nejsme schopni dát 100 procent, protože v tomto případě více než sto procent prostě neexistuje.
Jak to tedy změnit a jak být vrcholovým manažerem?
Je úplně jedno, jestli se chystáte být manažerem ve firmě, nebo jen dobrým zaměstnancem a nebo i jen dobrým členem rodiny. Osobně jsem pracoval se všemi těmito případy. Jde o to, že jakmile se zbavíte stresovité reakce, přidáte radost z dobře odvedené práce, uděláte práci svým posláním (v dobrém slova smyslu), pak vaše výkonnost půjde prudce vzhůru a budete moci dostahovat lepších a lepších výsledků v kratším čase.
Jakmile se budete cítit naplnění v práci (která je mimochodem velkou součástí našich životů), povedete spokojenější život bez stresu a budete mít poslání a mnoho z vašich zdravotních problémů odpadne. S největší pravděpodobností se některé ty dlouhodobé začnou jakoby samy od sebe ztrácet.
Navíc se to projeví i na vaší finanční situaci a celkovém výdělku.
A jako bonus ještě přidejme to, že budeme mít příležitost si vydělané peníze také ve zdraví užít.
Opravdu ještě chcete být vrcholovým manažerem? :)
Mějte hezký pracovní den.
